Grant Advisor | DotaceOnline.cz | j4bPoradce.cz | Dotační poradenství

English

Jaká je úroveň vzdělání neslyšících v ČR

Zahraniční výzkumy v 80.a 90. letech zjistily, že neslyšící děti a studenti zůstávají po absolvování základních i středních škol funkčně negramotní a zaostávají za vrstevníky v úrovni zvládnutí čteného a písemného většinového jazyka. V České republice rozsáhlejší výzkumy v této oblasti chybí (Komorná 2007). První u nás provedenou studii přinesla Mühlová v rámci své diplomové práce z roku 1989. Došla k závěru, že čtení absolventů pražských škol pro sluchově postižené ve školním roce 1988/89 bylo v průměru na úrovni slyšících žáků 3. ročníku (Hrubý 1999: 84). Metodika jejího testu čtení s porozuměním byla v roce 1997 použita Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve výzkumu mezi 92 žáky 9. ročníků dvanácti základních škol pro sluchově postižené. Slyšící děti test zvládly ve 2. ročníku. Mezi sluchově postiženými žáky 9. ročníku neuspělo každé šesté dítě, ve skupině dětí se ztrátou sluchu nad 90 dB neuspěla polovina dětí, a to přesto, že test byl podle závěrů autorů příliš snadný (ibid: 86-87).

V roce 2006 se Česká republika zapojila do mezinárodního výzkumného projektu PISA pod záštitou OECD, který porovnává kompetence patnáctiletých žáků v různých oborech. V roce 2006 byl projekt zaměřen zejména na přírodní vědy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 57 zemí, přičemž v ČR bylo testováno celkem 245 škol. Čeští žáci se s 513 body umístili na 15. místě na celkové škále. Žáci speciálních škol dosáhli nejhorších výsledků (získali o 138 bodů méně, než byl průměrný výsledek). Specifická data pro neslyšící žáky však nejsou k dispozici.

V posledních letech se v české praxi objevují různé snahy o zlepšení funkční gramotnosti neslyšících a sblížení jejich „čtenářského“ a kalendářního věku formou úprav literárních i učebních textů a rozvíjením metodik pro lepší práci s textem ve školách. Například studenti speciální pedagogiky na Univerzitě Palackého v Olomouci již několik let v rámci studijního semináře upravují (zkracují a zjednodušují) literární texty pro neslyšící děti (Málková 2007). Různá nakladatelství, mezi jinými nakladatelství Septima zaměřené na produkci materiálů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vydávají učebnice, literární čítanky a pracovní sešity upravené pro neslyšící žáky škol. Texty jsou zjednodušeny, složité výrazy nahrazeny ilustracemi nebo doprovázeny vysvětlivkami, publikace jsou bohatě ilustrovány. Ve výuce se doporučuje lepší práce s psaným textem například prostřednictvím diskusí na dané téma před vlastním čtením, vytváření sémantických map, srovnávání textů v psaném jazyce s videonahrávkami se stejným obsahem v jazyce znakovém, překladů textů do/ze znakového jazyka a práce s internetem (Komorná 2007).

Mezi metodami pro rozvoj čtenářské gramotnosti zmiňuje Málková také komiksy, vhodné pro neslyšící pro svou jednoduchost a vizuální srozumitelnost, a skryté televizní titulky. Pro využití ve výuce vznikají v ČR výchovně vzdělávací komiksy z oblasti dějin, přírody, zeměpisných objevů, fyzikálních zákonů či kouzel vědy a techniky (2006: 14). Veřejnoprávní Česká televize má v ČR zákonnou povinnost opatřovat skrytými titulky minimálně 70 % pořadů.

Podle vyjádření odborníků je právě nízká úroveň čtení s porozuměním jednou z hlavních překážek studia neslyšících na středních i vysokých školách, které z velké části předpokládá schopnost získávat informace z psaného textu, skládat písemné zkoušky, zpracovávat seminární práce apod. (Horáková M. 2009, Vysuček 2009, osobní sdělení). Podle osobních zkušeností Marie Horákové z Agentury profesního poradenství pro neslyšící (APPN, o.s.) mají ti neslyšící, kteří zvládají studium na střední a vysoké škole, velmi dobrý projev v psaném jazyce i porozumění českému textu (Horáková 2009, osobní sdělení). Petr Vysuček z Filozofické fakulty Karlovy univerzity a organizace Pevnost – České centrum znakového jazyka, o.s. zmiňuje také nízkou sebedůvěru neslyšících, vyplývající z české reality, kdy o jejich životě ve většině závažnějších situací rozhodují slyšící lidé (Vysuček 2009, osobní sdělení).

Největšími problémy při hledání zaměstnání jsou „komunikační bariéra, nedostatečná úroveň vzdělání a také obava zaměstnavatelů přijmout do pracovního poměru občana se zdravotním postižením“ (Vočka in Souralová a Langer, 2005: 35). Obavy a předsudky na straně zaměstnavatelů zdůrazňuje i Vysuček a uvádí příklady, kdy právě kvůli hluchotě kvalifikovaní neslyšící nezískali práci ve svém oboru a po více neúspěšných pokusech byli nuceni přijmout práci manuální (Vysuček 2009, osobní sdělení). Tu vykonává v České republice většina neslyšících - vzhledem k převážně nízké úrovni vzdělání a nízké čtenářské gramotnosti se uplatňují na pozicích, kde není potřeba používat nejen mluvený, ale ani psaný jazyk (Horáková M. 2009, osobní sdělení). Ke kariérnímu postupu občas dochází u kolektivů, kde nadřízení jsou mladí a otevření a nebojí se případného rizika selhání (ibid.). Obecně ale neslyšící lidé jen výjimečně zastávají vedoucí funkce a pokud ano, tak většinou v organizacích neslyšících. Lze se ale setkat i s neslyšícími řemeslníky a živnostníky (např. malíř pokojů, truhlář, řidič taxi), kteří samostatně podnikají (Vysuček 2009, osobní sdělení). Vysokoškolské vzdělání získávají neslyšící nejčastěji v pedagogických oborech a následně se uplatňují ve školství jako učitelé, vychovatelé a asistenti na speciálních základních a středních školách pro sluchově postižené (Vočka in Souralová a Langer, 2005: 35). Dále také jako tlumočníci, lingvisté nebo lektoři volnočasových aktivit.

Získáním zaměstnání potíže neslyšících nekončí. Jak vyplynulo z průzkumu, který provedli autoři projektu Pro plný život formou řízených interview s 85 neslyšícími respondenty, u více než dvou třetin dotázaných panují silné obavy ze ztráty získaného zaměstnání. Jedním z důvodů je to, že v ČR existuje jen málo možností celoživotního vzdělávání neslyšících a tím i udržení kroku s vývojem ve vystudovaném oboru. Dalším problémem neslyšících je obava z komunikačních problémů na pracovišti - sdílelo ji téměř 70 % dotázaných a současně i zaměstnavatelé. V tomto směru je záslužným počinem zřízení on-line tlumočnického servisu právě pro účely komunikace neslyšících na pracovišti vedeného Agenturou profesního poradenství pro neslyšící. Opomíjena je dál také problematika dlouhodobě nezaměstnaných neslyšících. Neexistuje nabídka motivačních kurzů, které by pomohly překonat potíže se sebedůvěrou u osob, které se delší dobu neúspěšně pokoušely zapojit na trh práce. S tímto korespondují i zjištění Tarcsiové (in Horáková 2006: 65), podle níž by si víc pozornosti zasloužily problémy neslyšících v oblasti vztahů s nadřízenými a podřízenými, v oblasti možností kvalifikace a rekvalifikace nebo udržení si pracovního místa a hledání nového. Zmiňuje také komunikační problémy na pracovišti, které vyplývají z používání hovorového jazyka ze strany kolegů a zaměstnavatele, nelehkého přístupu neslyšících k „náhodné“ informaci apod. (ibid.)

Podle zkušeností APPN si neslyšící váží své práce a pokud se zaučí a najdou způsob komunikace s kolegy a nadřízenými, práci nemění (Horáková M. 2009, osobní sdělení). I zaměstnavatelé s nimi bývají velmi spokojeni jako se spolehlivými a schopnými zaměstnanci (Vysuček 2009, osobní sdělení). Pokud jsou však na pracovišti jako neslyšící jediní, narážejí velmi často na pocity osamělosti a izolace (Horáková M. 2009, osobní sdělení).

Další zdroje:
Horáková, R. (2006): Analýza tlumočnických služeb pro sluchově postižené. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
Hrubý, J. (1999): Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu.1. díl, 2. vydání. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených a Septima.
Komorná, M. (2007): Psaná čeština a čeští neslyšící. Info-Zpravodaj 2007, roč. 15, č. 3, s. 15-17.
Mühlová, K. (1990): Hodnocení komunikačních dovedností u těžce sluchově postižených žáků.
Diplomová práce. Praha: Katedra speciální pedagogiky PedF UK.
Souralová, E., Langer, J. (2005): Surdopedie. Studijní opora pro kombinované studium. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
Velehradská, O., Kuchler, K. (1998): Průzkum čtenářských dovedností na školách pro děti
s vadami sluchu. Info-Zpravodaj FRPSP - Magazín, 1998, 6, č. 1-2.

Zdroje on-line:
Agentura profesního poradenství pro neslyšící (on-line) http://www.appn.cz
Málková, M. (2006): Možnosti zvýšení čtenářské gramotnosti u neslyšících žáků. Praha: VÚP, 11/2006 (on-line) http://www.rvp.cz
Polygrafický provoz Septima spol. s r.o. (on-line) http://www.septima.cz/
Procházková, I. (2006): Čtenářská gramotnost, klíčové kompetence a současné cíle vzdělávání.
(on-line) www.rvp.cz.
Procházková, I. (2006): Čtenářská gramotnost a výukové aktivity v českých školách. (on-line) www.rvp.cz.
Pro plný život (on-line) http://proplnyzivot.osu.cz
Výsledky výzkumu PISA (2006) (on-line) http://www.rvp.cz/clanek/758/1800

Studijní materiály

Partneři projektu

Leták (pdf)

Napište nám

Stránky projektu

Zasílání novinek GA:

Novinky

Žádný nebo minimální paušál za zpracování žádostí u vybraných programů podpory

V souvislosti s vyhlášením pravděpodobně téměř posledních výzev bychom Vám rádi předložili nabídku našich poradenských služeb
»» více
13. 1. 2012

Uzavřena spolupráce v oblasti grantového poradenství mezi Telefónica O2 a GRANT ADVISOR

Poslední říjnové dny byla uzavřena spolupráce v oblasti grantového poradenství mezi společností Telefónica O2 Czech Republic,
»» více
6. 11. 2008